Jan Šlechta

"Být člověkem znamená být odpovědný."
- Antoine de Saint-Exupéry, Země lidí

Jsem domažlický rodák, výtvarník a pedagog, ale především manžel a táta čtyř dětí. Práce s dětmi a mladými lidmi je už mnoho let velkou součástí mého života a díky vlastním dětem poznávám Domažlice také z pohledu rodiče – ve škole, při sportu, v kultuře i v obyčejném každodenním životě. Mám rád výtvarné umění, historii, hudbu a literaturu, rád cestuji, sportuji a objevuji nová místa i nové věci. Jsem od přírody zvídavý, rád naslouchám lidem a snažím se porozumět i věcem, které nejsou mým oborem. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že dobré místo pro život nevzniká samo a každý z nás může přispět k tomu, jak bude vypadat. 

Chci Domažlice, ve kterých lidé nejsou jen diváky, ale mají příležitost město objevovat, tvořit a sami se podílet na jeho životě. Blízké je mi vzdělávání a kultura – chci hledat kvalitní zázemí pro výtvarné vzdělávání a zároveň otevírat město současnému umění, ateliérům, sympoziím a projektům, které mohou citlivě obohacovat veřejný prostor. Chci podporovat pokračování konkrétních projektů pro děti, rodiny a sport a hledat další místa, kde se mohou děti a mladí lidé přirozeně potkávat a být aktivní i bez organizovaného programu. Za důležitý považuji také rozvoj bydlení, bezpečného pohybu po městě, pěších a cyklistických propojení a promyšlenou obnovu ulic a veřejných prostranství – ne jako jednotlivé stavby, ale jako součást města, ve kterém se dobře žije. Domažlice mají mimořádnou historii a charakter; chci je chránit, ale zároveň hledat nové a hravé způsoby, jak město rozvíjet, objevovat a představovat jeho obyvatelům i návštěvníkům.

Ne všechno, co má smysl, přinese výsledek hned. Věřím ale, že právě investice do dětí, vzdělávání, kultury a prostředí, ve kterém společně žijeme, rozhodují o tom, jaké Domažlice jednou předáme těm, kteří přijdou po nás.